Radioterapie (ozařování) – Protonová léčba rakoviny
Radioterapie (ozařování)
Protonová léčba onemocnění
Radioterapie neboli ozařování patří k základním metodám onkologické léčby, která se využívá až u 60% všech rakovinných onemocnění. Oproti chemoterapii, pod kterou si většina lidí představí „léčbu chemickými jedy“, nevzbuzuje tolik strachu. K lidskému organismu je šetrnější a podle statistik (v závislosti na druhu nádoru) i účinnější – v téměř 30% případů je radioterapie jako samostatná metoda léčby schopná nádor zničit. Častěji však bývá doplněna chemoterapií (z důvodu likvidace případných metastáz) a provádí se i před a po chirurgickém odstranění nádoru.
Radioterapie
Radioterapie je založena na opakovaném ozařování nádorů citlivých vůči ionizačnímu záření, nejčastěji se uplatňuje u karcinomu prostaty, prsu, kolorektálního karcinomu či metastázách do lymfatických uzlin a kostí. Při ozařování se používají svazky urychlených elektronů či fotonů, které jsou velmi přesně zaměřeny a v nádorových buňkách způsobují nevratné změny, jež vedou ke smrti nádoru. Bohužel záření zasahuje a poškozuje i zdravé buňky citlivé k záření, čímž mohou negativně ovlivnit jejich funkci (buňky mozku, míchy, plic). V průběhu prostupu tkáněmi radiopaprsky ztrácejí svou energii a do samotného nádoru dorazí tedy pouze část vyslaného záření.
V současnosti se testují nové možnosti, které by škodlivost ozáření pro rakovinné buňky ještě zvýšily – do glukózy, která je nejdůležitější potravou rakovinných buněk, vpravit částice zlata, které by zvýšily citlivost nádoru k ozáření. V tzv. komplementární (doplňující) léčbě bylo zjištěno zvýšení účinnosti ozařování při užívání kurkuminu, melatoninu i dalších látek. Princip jejich působení na zvýšení účinků radiace se dosud zkoumá.
Radioterapie se provádí 2 způsoby:
- Teleradioterapie (fotonová terapie) je častěji využívanou metodou, která nádor ozařuje zvnějšku přes kůži.
- Při brachyterapii zdroj záření směřuje přímo do nádoru, do jehož tkáně byl aplikován radioizotop, čímž se zvyšuje míra radiace a více se šetří okolní tkáně. Tato metoda je méně častá, má limitované použití a využívá se především při léčbě dutých orgánů, např. dělohy, popř. u neoperovatelných nádorů.
Novinkou v léčbě rakoviny za pomoci ozařování je protonová terapie, která dosahuje nejen vyšší účinnosti, ale především menšího poškození zdravých tkání. Využívá fyzikální vlastnosti protonů a jejich větší razanci při prostupnosti tkáněmi (přes 200 MeV = megaelektronvolt). Oproti standardní radioterapii se odlišuje možností měnit směr a sklon záření, čímž je možné ochránit orgány blízko nádoru. Ozařování protony díky menšímu poškození zdravých tkání, možností eliminace ozáření okolních orgánů a většímu množství záření absorbovaného nádorem (až 80% energie) snižuje riziko případných komplikací, urychluje rekonvalescenci a tím zvyšuje kvalitu života. V současnosti je protonová léčba již hrazena většinou zdravotních pojišťoven.