Čeština
German
English
Polish
SlovenčinaZánět vejcovodů: Prevence, příznaky a léčba
Zánět vejcovodů (adnexitida) a jeho příznaky
Zánět vejcovodů je infekční gynekologické onemocnění postihující výlučně ženy. Jakožto párový orgán se vejcovody nacházejí v pánevní oblasti těsně u vaječníků a jsou spojeny s dutinou břišní. Vejcovody jsou nezbytným orgánem k plodnosti žen. Pokud dojde k zánětu vaječníků, zpravidla bývají postiženy i vejcovody. V gynekologické oblasti se odborně takovému zánětu nazývá andexitida. Nejčastěji se pánevní zánětlivá nemoc vyskytuje mezi 20. a 30. rokem života.
Faktory zánětu vejcovodů (adnexitidy)
Příčinou vzniku pánevního zánětlivého onemocnění je mnohdy rizikové sexuální chování, v jehož důsledku se množí bakterie tipu Streptokoka či Stafylokoka, které putují přes ženské pohlaví orgány směrem nahoru, kde napadnou vejcovody, a vzniká tak zánět. Rizikovým faktorem je tedy pohlavní styk. Méně obvyklý způsob přenosu gynekologické infekce bývá z jiného orgánu dutiny břišní, k čemuž dochází při zánětu slepého střeva. Stejně tak méně pravděpodobná je nákaza při porodu nebo potratu. Celkově oslabený imunitní systém znásobuje riziko vzniku zánětu vejcovodů.
Příznaky zánětu vejcovodů (adnexitidy)
Zánět vejcovodů na sebe upozorňuje především křečovitou bolestí v podbřišku. Příznakové bolesti se mohou vyskytnout i během pohlavního styku, močení či mensesu. Velmi rizikovým faktorem je ovšem krvácení mimo menstruační cyklus, který značí pokročilejší zánět s infekcí dělohy. Doprovodnými příznaky bývají zvýšená teplota, zimnice, nevolnost, případně páchnoucí výtok z pochvy. Zánět vejcovodů může vzniknout i zcela bez příznaků nebo jen s velmi nenápadnými příznaky. V takovém případě se rozvíjí vážná komplikace pro neléčený zánět, který může snížit plodnost žen až o 60%.
Prevence zánětu vejcovodů (adnexitidy)
Ideální prevencí pánevní zánětlivé nemoci je zodpovědnost při výběru sexuálních partnerů, případně chráněný pohlavní styk, přestože bariérová antikoncepce (kondom) není stoprocentní ochranou před přenosem infekce. S dostatečnou prevencí pak souvisí síla imunitního systému, jenž může ve velké míře zabránit rozvoji gynekologického zánětu. Je tedy doporučováno dbát na dostatečný přísun vitaminů z přijímané stravy a to jako prevence zánětu nejen gynekologického. Výstražným signálem pro ženské orgány je především páchnoucí výtok z pochvy, při kterém by měl být imunitní systém ihned posílen, ačkoli výtok nemusí znamenat jednoznačně zánět vejcovodů.
Léčba zánětu vejcovodů (adnexitidy)
Léčba jakéhokoli zánětu bývá lékaři zahájena antibiotiky. V průběhu domácího ležení je doporučen klid a dostatečný pitný režim. Pokud je zánět provázen silnými bolestmi, pak jsou předepisovány léky tlumící bolest. Vzhledem k tomu, že pánevní zánětlivá nemoc je sexuálně přenosnou infekcí, je vhodné, aby gynekologické vyšetření podstoupil i sexuální partner. V opačném případě by mohlo při pohlavním styku docházet k opakované nákaze a nepříjemným příznakům v podobě pálivosti a výtoku z pochvy. Příznaky zánětu se ale mohou vrátit i v důsledku oslabeného imunitního systému, který by měl být cíleně posílen, a to také díky antibiotikům, která organismus oslabují.
Vliv imunitního systému na zánět vejcovodů (adnexitidu)
Chronický i akutní infekční zánět vejcovodů je důsledek přítomností nežádoucích bakterií, se kterými tělo nedokáže bojovat, neboť ho trápí oslabený imunitní systém. Posílení imunitního systému tak může v pravou chvíli zastavit rozvoj zánětu, a to ještě před prvními příznaky onemocnění. Není-li včas podpořena obranyschopnost a vypukne zánět, pak je posílení imunitního systému nutností, při užívání antibiotik dvojnásob.